SK Libuš

V týmu starší přípravky hrají fotbal kluci a holky ve věku devět až jedenáct let, kteří se stále ještě učí fotbalovým základům. Zápasy hrají na čtvrtinu hřiště s jedním brankářem a pěti hráči v poli na čtyřikrát sedmnáct minut. Všichni se střídají v brance i v poli na různých pozicích, aby se do budoucna naučili hrát fotbal co možná nejlépe. Výkonnost těchto hráčů je samozřejmě velice rozdílná, ale šanci musí dostat každý, protože často se stává, že i ti na začátku méně šikovní se časem vypracují na jedny z vůdčích typů týmu. My je v této kategorii učíme zpracovávat balón po přihrávce po zemi i vzduchem, krátké i dlouhé přihrávky, kličky a finty na všechny strany, střílet góly všemi možnými způsoby a mnoho a mnoho dalších fotbalových dovedností.
Poslední dobou se nám daří vychovávat čím dál více šikovných fotbalistů, kterým se snad stane fotbal zábavou na celý život, stejně jako nám, jejich trenérům.

Tým předpřípravky v SK Libuš je složen z dětí od 5 do 7 let (U7), které trénují 2× týdně. Zatímco ti nejmenší se teprve seznamují s míčem a učí se základní fotbalové dovednosti, někteří ze starších hráčů se již účastní mistrovských utkání týmu mladší přípravky (U9) a připravují se tak na letní přestup.

V posledních několika letech bylo v týmu kolem 10 hráčů, avšak na jaře 2023 jich tu trénuje již přes 20 a další přicházejí. Trenérovi proto musí vypomáhat rodiče, abychom se každému mohli dostatečně věnovat. I nejmenší děti se snažíme brát na zimní turnaje, v podzimní a jarní sezóně pak hrají přátelské zápasy, ideálně souběžně se zápasy mladší přípravky, nebo turnaje mezi sebou.
Děti si tak kromě tréninku přirozeně zvykají i na zápasy a vše, co je s nimi spojeno.

Mužstvo žáků je sestaveno z ročníku 2008 a 2009.
Bohužel v loňské sezóně ročník 2008 sestoupil z nejvyšší pražské soutěže – přeboru. Výsledky nebyly dobré a kluky přestával bavit fotbal a někteří i skončili.

V letošní sezóně se mužstvo stabilizovalo a podzim odehrálo výsledkově i herně dobře. Přišli i noví hráči a kluky zase baví fotbal.
Na jaře se nám sice tolik výsledkově nedaří, když dva hráči odešli do vyšší soutěže a další tři se zranili v zimní přípravě, ale mužstvo je dobré, tak věřím, že jsou hráči pro budoucnost Libuše perspektivní.

Po neúspěšné podzimní sezóně, během které jsme vyhráli pouze dva zápasy a umístili se na 10. místě v tabulce, jsme na hráče při zimní přípravě více zatlačili.

První odměnou pro nás bylo krásné druhé místo na turnaji v Říčanech, ve kterém jsme do finále dokázali postoupit přes obávané Tempo. V jarní sezóně začínáme sklízet první ovoce naší práce.

Po rozpačitém začátku, kdy jsme odehráli první zápas proti Sokolu Písnice (poslední v tabulce) a zvítězili pouhých 3:0, přišly konečně úspěchy. Vítězství 4:2 s SK Ďáblice či 2:1 s SK Junior. Tuto vítěznou šnůru tří zápasů nám překazil až Loko Vltavín, kde jsme padli 0:5. Chuť si kluci spravili až výhrou proti SK Újezd Praha 9:2, přestože jsme v úvodu zápasu prohrávali 0:2. Pak bohužel přišla další prohra 2:4 s FC Barrandov, kdy jsme soupeři pomohli dvěma vlastními góly.

Další obávaný soupeř, který nás čekal, byl z Cholupic. Cholupice se drží v horní části tabulky a na podzim nás deklasovali 6:1. Naši kluci však na tento zápas nastoupili s velkým odhodláním uhrát výsledek, za který se nebudou muset stydět. Když jsme dostali gól už ve třetí minutě, bojovná nálada týmu upadla. V 9. minutě naštěstí přišla odpověď v podobě vyrovnávajícího gólu po chytře hozeném outu do uličky na volného Honzu a bylo vyrovnáno.
Poté se kluci opět zvedli a začali o výsledek bojovat. Po infarktovém zbytku zápasu s vyloženými šancemi na obou stranách zněl závěrečný hvizd sudího jako rajská hudba. Těžce vybojovaná remíza i pohled na protáhlé obličeje Cholupických nás zahřály u srdce.

Už nás čekají jen čtyři zápasy. Pevně doufáme, že naši borci budou pokračovat ve snažení vyšplhat se o nějakou tu příčku v tabulce výše. Držte nám palce.

TJ Sokol Nebušice – SK Libuš   2:1 (1:0)

Od začátku bylo na obou týmech znát, že se hraje dost důležité utkání. Domácí se však dostali do hry daleko rychleji a byli lepším mužstvem. My jsme se zbytečně přizbůsobili hře domácích a nakopávané míče z naší strany neměly žádnou velkou šanci na úspěch. V zadních řadách byl místy neuvěřitelný chaos, který nejvíce hasil Růžička Fr. s Bouškou v naší brance. Nahrát přesně balón byl pro některé hráče nadlidský úkol, navíc většinu soubojů vyhrávali domácí a k tomu jsme nebyli schopni ani plnit taktické pokyny dané před utkáním. V tu dobu snesli přísnější měřítko pouze Ivančo, Havlák, Nekola a již zmiňovaný Růžička Fr., což je v tak důležitém zápase sakra málo. Po inkasované brance, nás několikrát podržel svými zákroky Bouška. V posledních patnácti minutách jsme se konečně začali více prosazovat a vytvořili si i šance. Střela Ivanča minula o centimetry levou tyč domácí svatyně, Havlákovo zakončení vykopli domácí z brankové čáry, ale při střele byl zjevně faulován vyběhnuvším brankářem, ale penalta se nepískala, což mimochodem byla snad jediná větší chyba pana sudího. Poté v jasné pozici Růžička D. netrefil míč, jak si přál, a tak domácí brankář s jeho střelou neměl žádnou potíž.

Do druhé půle jsme si dost věcí snažili vyříkat, ale hned po několika minutách inkasujeme podruhé, když tři naši hráči nejsou schopni ubránit jednoho hráče domácích, který nadvakrát skóruje. Naštěstí po hodině hry jsme opět začali zvedat hlavy a po střídání dvou hráčů přišel do naší hry konečně klid a trocha přesnosti. Po minutě na hřišti chyběl Lhotovi krůček k zakončení a tak začal náš tlak na změnu stavu. Povedlo se v 78. minutě krásnou střelou Stuchlíka z 20m do šibenice. Bohužel další zakončení končilo vedle nebo v náručí domácího brankáře. Už v nastaveném čase přišla obrovská šance Ivanča, který běžel sám na branku, ale při zakončení mu míč na hrbolatém terénu poskočil a jeho střela skončila vedle. Poté viděl druhou žlutou Sobotka a šel předčasně do sprch. Ještě jsme se snažili o vyrovnání, kdy šel do soupeřova pokutového území i Bouška, ale byl to marný boj. Bohužel další zbytečná ztráta bodů, po nepovedené třicetiminutovce a špatném vstupu do druhého poločasu.

Zápasu by zřejmě více slušela remíza, ale domácí proměnili ze svých šancí dvě a my jen jedinou a tak odjíždíme s prázdnou.
Další utkání odehrajeme v neděli od 17:00 na hřišti Aritmy „B“.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Stuchlík;   2. Havlák;   3. Lhota, Ivančo

SK Libuš – FA Alexe Zbura   0:2 (0:1)

S výborným soupeřem jsme se drželi dobře, ale hosté byli přece jenom lepší a dostali nás pod tlak. My jsme se snažili přecházet do rychlých protiútoků, ale obrana a brankář hostů naše přihrávky zachytávali a nepouštěli nás do zakončení.
Ve 2. poločase byl zápas vyrovnaný a bez vyložených šancí.

Zápas rozhodly dvě situace, první branka centr na zadní tyč a faul na našeho brankáře a druhá branka z přísného p.k.
My jsme zápas odbojovali, ale v útočné fázi nemáme potřebnou kvalitu. Chlapci, musíme bojovat dál, výkony nejsou špatné, ale musíme více střílet a tlačit se do zakončení.

  SK Libuš – FK Loko Vltavín   6:12 (2:5)

V sobotu dopoledne jsme sehráli další utkání naší zatím dosti nepovedené sezóny. Do branky se znovu postavil Minh, v obraně se střídali Séba, Sergej a Eliáš, v záloze Jumpy, Radek a Kolja, v útoku se střídali Bin, Tom, Vasyl, Ivan a Vítek. Ze začátku zápasu se nám moc nedařilo odrážet nápor soupeře a po deseti minutách jsme opět prohrávali. Po pár vystřídáních se nám konečně podařilo vstřelit první branku a klukům se začalo dařit. Ve druhé čtvrtině zápasu jsme trochu přidali v napadání, pohybu po hřišti a kombinaci a za celých sedmnáct minut jsme jen jeden gól dostali a jeden Tomem vstřelili. Poločas tedy přijatelných 2:5.

O přestávce jsme klukům vysvětlili ještě nějaké drobnosti a hrálo se dál. Znovu jsme několik branek dostali, ale zároveň i několik vstřelili po střelách Radka, jednom vlastním a jednom Vítkem. V poslední části už se nám tolik nedařilo, ale stejně jsme jeden gól vstřelili (znovu Bin) a po více chybách při rozehrávce jsme znovu dostali pár zbytečných gólů, které rozhodli tento celkem vyrovnaný souboj ve prospěch soupeřů.

V tomto zápase poprvé na jaře kluci od začátku hráli, bojovali a vypadalo to, že je fotbal zase konečně začal bavit. Kluci z mladší přípravky do sestavy bez problému zapadli (Kolja a Vítek) a v dnešním zápase byl zejména Kolja velkou posilou do středu hřiště a rozehrávky.

Výborně, blahopřejeme!