SK Libuš

SK Libuš – Loko Vltavín   0:2 (0:1)

První zápas doma na travičce a v očekávání prvních bodů, ale dopadlo to úplně jinak. Hlavně v 1. poločasu jsme podali ospalý výkon a soupeř nás často zatlačil až do našeho pokutového území, ale naštěstí v koncovce nebyl důrazný. Branku jsme dostali po ztrátě míče ve středu hřiště a dobré přihrávce za naší obranu. Samostatný nájezd útočník hostů zkušeně proměnil a opět jsme prohrávali. V útočné fázi našeho mužstva není moc pozitiv, nebezpečný pro branku soupeře byl jen výborně hrající Martin, ale ostatní hráči mu málo pomáhali, takže jsme vyloženou šanci neměli.

Ve druhém poločase jsme se mírně zlepšili a uprostřed hřiště se nám celkem dařilo, ale naše hra končila u vápna hostů. Takže soupeř nás před koncem opět vyškolil v útočné fázi a bylo rozhodnuto.

Borci, bojovnost a nasazení je základ, ale bez dobré finální přihrávky a zakončení se nedá vyhrát.

SK Libuš – SK Union Vršovice   1:3 (1:2)

Do utkání s celkem Vršovic, který je na předních místech tabulky, jsme nastoupili s cílem vlétnout na soupeře a vstřelit co nejdříve první branku, což se nám i povedlo ve 28. minutě, kdy Waiz z přímého kopu trefil ideálně na stranu golmana přes zeď (1:0). Poté jsme se uspokojili a přestali hrát. Již za krátkou chvíli ve 32. minutě jsme inkasovali vyrovnávací branku a dokonce poločasu jsme obdrželi ještě jednu, těsně před hvizdem rozhodčího (1:2). Tím soupeř dokonal dokonalý obrat.

O přestávce jsme si vše vysvětlili v kabině, ale úvod do druhého poločasu nám nevyšel, když ve 42. minutě jsme inkasovali potřetí. Nic naplat, že do konce utkáním jsme byli lepším týmem a odehráli jsme dost možná nejlepší poločas od začátku sezóny. Po vyložené šanci Karabynoshe zacinkala tyč. Posléze tentýž hráč zakončil nepřesně hlavou. A když už střídačka zvedala ruce nad hlavu, Waizovu střelu soupeřův brankař chytil a stejně tak i posléze pokus Adamopulose. Až do závěrečného hvizdu rozhodčího se stav již nezměnil, a tak znovu odcházíme bez bodu. Tentokrát jsme vyhořeli na koncovce.

I tak bychom chtěli ale kluky pochválit, že zápas nevzdali a snažili se až do samého konce.
Příští utkání odehrajeme na domácím hřišti 13.04.2019 od 13:15 s celkem SK Střešovice 1911.

SK Dolní Chabry – SK Libuš   2:0 (0:0)

Ke zraněným a nemocným, přibyl ještě disciplinární trest z minulého utkání a tak jsme museli opět měnit základní sestavu. Od začátku zápasu jsme věděli, co nás čeká a s jak těžkým soupeřem hrajeme.

Chtěli jsme hlavně chytit začátek a vycházet ze zajištěné obrany, což se nám celkem velmi dobře dařilo. Akorát náš přechod do útoku nebyl podle ideálních představ, ale domácí byli v zadních řadách také velmi důslední. Fotbal se hrál sice náročný, ale bez větších šancí na obou stranách. Bohužel pro nás do utkání vstoupil i se svými nepřesnými výroky i hlavní rozhodčí, který souboj Havláka se stoperem domácích neposoudil jako faul (náš hráč šel sám na branku, když přišel jasný faul) a tak místo trestného kopu a červené karty se hrálo dál. Poté se dostal do šance Voženílek, ale v koncovce se neprosadil. Největší šanci prvního poločasu spálil Karban, když jeho hlavička po rohovém kopu Stuchlíka mířila těsně vedle domácí svatyně. Při našem dalším rohu si domácí brankář míč stáhl, ale poté zcela nepochopitelně srazil Růžičku rukou k zemi, ale na místo penalty a červené karty se hrálo dál. Ve čtyřicáté minutě udeřil domácí hráč v souboji o míč Stuchlíka loktem do obličeje, že mu zlomil nos, ale opět bez nějakého trestu pro domácí.

Druhý poločas už se najednou začalo pískat normálně a hrál se opět zajímavý fotbal. Nejdříve Voženílek v pokutovém území z otočky jen těsně minul a pak už přišly i šance domácích, kteří přebrali otěže utkání a měli více ze hry. Naštěstí jsme vše přežili bez úhony až v sedmdesátéčtvrté minutě po sražené střele na naší branku se míč dostal na hlavu domácího hráče a ten se trefil náramně a domácí šli do vedení. Přeskupili jsme řady, poslali čerstvou krev a vrhli se do útoku. Za pár minut mohlo být srovnáno, ale Čížek se k dorážce již nedostal. Za malou chvilku se dostal ve vápně ke střele Hruška, ale netrefil ideálně a domácí brankář si s jeho střelou poradil. Největší možnost k vyrovnání měl čtyři minuty před koncem Aubrecht, který byl úplně sám z pravé strany před domácí brankou, ale jeho střela šla pár centimetrů vedle. Poslední naděje svitla již ve třetí minutě nastavení, kdy jsme kopali rohový kop. Naši hráči včetně brankáře Tůmy se natlačili do soupeřova pokutového území, ale míč bohužel získali domácí a jejich útočník běžel sedmdesát metrů sám na naši prázdnou branku a za obrovské radosti domácích i proměnil.

Za dnešní zápas určitě velká pochvala za disciplinovaný a takticky velmi dobře zvládnutý zápas, bohužel bez bodového efektu. Zápasu by určitě více slušela remíza, ale vzhledem k podzimnímu utkání a nyní, tak je asi výhra domácích spravedlivá, i když první poločas tam měli být jasné tři červené karty, ale i to je fotbal a tak odjíždíme sice bez bodů, ale určitě se vztyčenou hlavou.

Nejlepší hráči utkání z pohledu SK Libuš:   1. Hartl;   2. Růžička;   3. Kar­ban

SK Libuš – SK Újezd P4   10:4 (3:2, 1:2, 1:0, 5:0)

Místo středečního tréninku jsme sehráli další mistrovské utkání, tentokrát s týmem Újezdu. V podzimním zápase na hřišti soupeře jsme v podstatě celý zápas prohrávali a utkání jsme otočili až v závěru, a tak jsme věděli, že odvetné utkání nebude jednoduché.

První branku utkání vstřelil Filip, ale soupeř brzy skóre dvěma brankami otočil. Nám se povedlo vyrovnat, když se po faulu z trestného kopu trefil Honza V. V závěru první čtvrtiny jednu z našich střel zastavil hostující hráč před svou brankou rukou, pan rozhodčí neváhal a zapískal penaltu. Honza H. penaltu proměnil, byť ji musel zahrávat na pokyn pana rozhodčího dvakrát (v prvním případě totiž poté, co p. rozhodčí dal pokyn k zahrání penalty, se kromě Honzy rozběhl k míči i jeden ze soupeřových hráčů a Honzovu střelu chtěl zblokovat 😊). A tak pan rozhodčí nařídil penaltu opakovat. Honza ji však proměnil i podruhé a tak jsme první čtvrtinu o jeden gól vyhráli.

Druhou čtvrtinu naopak o gól vyhráli hosté, kteří nám v této části hry vstřelil 2 branky, kdežto za nás se podařilo vstřelit branku jen Péťovi, který dobře sledoval míč a dokopl ho do sítě poté, co hostující brankař míč po naší střele jen vyrazil před sebe.

Třetí čtvrtinu jsme pak o gól vyhráli zase my, když se trefil Honza H. Až poslední čtvrtina skončila vyšším brankovým rozdílem. Musíme však sportovně uznat, že celý zápas byl vyrovnaný a výsledek mohl klidně dopadnout úplně jinak. Kluci z Újezdu totiž předvedli také dobrý výkon a nezasloužili si prohrát takovým rozdílem. Hlavně v druhé polovině zápasu jsme několikrát měli štěstí, že soupeřovy pěkné střely létaly těsně kolem naší branky, anebo si s nimi poradil opět výborně chytající Ládík.

Celé utkání jsme odehráli se třemi čtyřkami, takže si zahráli i kluci, kteří až tolik zápasů dosud neodehráli a v zápase se určitě neztratili. Pochvalu zaslouží celý tým za nasazení, pohyb a dravost, všichni se snažili a na hřišti to bylo vidět, protože soupeř nedostal nic zadarmo. Odměnou tak byla výhra s dobrým soupeřem.

A my se těšíme, že v podobných výkonech budeme pokračovat i v dalších zápasech!