SK Libuš

SK Libuš – SK Ďáblice 14:35 (12:9 2:26)

V neděli jsme na domácím pažitu přivítali borce z Ďáblic. Hrálo se na poměrně těžkém terénu, ale podmínky byly samozřejmě stejné pro oba mančafty. Opět jsme na jedné hrací ploše dokázali soupeře porazit a na druhé ho minimálně potrápit.

Zápas se hrál na obou plochách v docela svižném tempu a jedna akce střídala druhou. Na vítězném hřišti byl výsledek nejasný až do posledních minut, jelikož oba týmy předváděly útočný fotbal, který se musel přihlížejícím divákům z řad rodičů líbit. Nutno dodat, že příznivci hostujícího týmu to s povzbuzováním někdy až přeháněli a řvali až nesmyslné pokřiky, které určitě nepatří do fair play. Ale to důležité se odehrávalo na hřišti a po první čtvrtině bylo skóre 4:4, když se za nás prosadil třikrát Vašek a jednou Dan. Druhou čtvrtinu dokázal soupeř vyhrát poměrem 4:3 a ujal se vedení, za Libuš se prosadili znovu Vašek s Danem a branku přidal i Tomáš. Třetí část zápasu však patřila našim borcům a dokázali jsme jí vyhrát 5:0! Jarda dokázal nasázet do soupeřovy svatyně čistý hattrick, k čemuž mu gratuluji! Dvěma góly přispěl i Vašek a my rázem vedli 12:8. Poslední čtvrtina byla opět velký boj, ale kluci dokázali výsledek uhájit, když obdrželi jen jeden gól a bylo z toho zasloužené vítězství.

Na druhé ploše se bohužel tolik nedařilo, ale klukům nelze upřít snahu a odhodlání. I tady se hrál hezký fotbal a hlavně naši hráči se nemají vůbec za co stydět. Bohužel mnohdy naráželi na skvěle chytajícího gólmana soupeře a nedařilo se jim ho prostřelit. Nakonec se jim to ale povedlo a zásluhu na tom měl Ondra Seman a Max.

Dnešní zápas opět ukázal, že kluky fotbal baví a chtějí se zlepšovat. Na obou hřištích předváděli dobré výkony a byla na nich vidět snaha.
I když je výsledek takový, jaký je, musíme kluky pochválit za předvedené výkony a snahu!!!
Fotbal přeci hrajeme hlavně pro zábavu a ne jenom pro výsledky!

SK Libuš – FC Tempo Praha B   4:3 (3:2)

V neděli po obědě jsme doma přivítali odvěkého rivala Tempo. Kluci se mezi sebou dobře znají a o náboj zápasu nemusela být ani řeč.

Hned od úvodu jsme byli nebezpeční a Dan svou rychlostí byl na měkkém hřišti skoro nepolapitelný.Už v první minutě šel Dan sám na hostujícího brankáře a nedal. To samé se opakovalo ani ne za minutu, stejný výsledek :-(. Tempo nezachytilo začátek, naši kluci byli živější i fotbalovější. Přišla 11. minuta a únik Dana se opakoval. Tváří tvář trefil brankáře, od kterého se balón odrazil k Filipovi, pro kterého nebyl problém trefit prázdnou branku – 1:0. O pět minut později se v zápase trefil i Dan – 2:0. Pak se hra trochu vyrovnala, ale pořád jsme byli o něco lepší. Ve třicáté minutě jsme měli možnost z vápna nepřímého kopu, který dobře kluci rozehráli a Dom střelou pod břevno nedal brankáři žádnou šanci – 3:0. Průběh zápasu vůbec nenaznačoval, že by se mělo odehrávat nějaké drama… A asi si to mysleli i kluci, do té doby neškodné Tempo během dvou minut snížilo na rozdíl jedné branky – 3:2. Tímto výsledkem skončil první poločas.

V kabině byl trochu hlasitější proslov :-) …ztráta koncentrace kluků v závěru poločasu udělala z hotového zápasu zbytečné drama.

Druhý poločas se Tempo hnalo za vyrovnáním. Ze začátku ještě obrana fungovala, ale jak se blížil konec zápasu, tak v bránění celého týmu byl velký chaos. Někteří kluci, zřejmě nechápou co a jak mají na svých postech hrát. Ve 47. minutě znovu utekl Dan, který byl dnes k nezastavení a své sólo tentokráte bezpečně proměnil a my vedli 4:2 (jestli se v koncovce Dan uklidní a nebude zbrklý, tak bude vždy v popředí tabulce střelců v jakékoliv soutěži). Jak se blížil konec zápasu a dnes tomu nahrál i těžký terén, tak některým klukům docházely síly. Bohužel to nemohu moc pochopit, protože trénujeme čtyřikrát v týdnu a kdyby kluci trénovali naplno, tak musí celý zápas odehrát úplně v klidu. Je to o přístupu jednotlivců, nestačí si jen udělat čárku za účast, ale musí se naplno trénovat a pak nemá potřebu v desáté minutě dělat mlýnek a chtít střídat.

Jak nám docházely síly, tak místo, aby jsme hráli ze zabezpečené obrany, tak se na nás valil jeden útok za druhým. Soupeř chodil sám na Sama, dva na Sama. Dnes nás Sam držel a jen díky jeho zákrokům se soupeři podařilo už jen snížit na jednu branku. Derby jsme výsledkově zvládli, ale pro mě velké ALE s přístupem některých kluků. Více se zaměřím na jejich trénování a fyzický fond :-).

Kluky dnes pochválím za třicet minut prvního poločasu, protože zbytek byla zbytečná holomajzna. Dnes se počítá výsledek a ten byl vítězný pro naše kluky a naše barvy!!

SK Union Vršovice – SK Libuš   5:0 (1:0)

Ačkoliv jsme se drželi týden na prvním místě tabulky, nebyli jsme favority zápasu a bohužel se to potvrdilo i na hřišti. Začátek zápasu jsme sice zvládli a hráli dobře, ale naše střely skončily dvakrát na umělce za brankou a přímý kop Gáby v pohodě chytil brankář domácí. To naopak domácí byli mnohem nebezpečnější – měli jsme několikrát štěstí, pár střel zblokovali obránci a hodně pochytal výborný Houdek. Tak poločas skončil ještě pozitivně pro naše mužstvo. Věřil jsem že můžeme ještě domácí potrápit, ale opak byl pravdou.

Domácí nám nedali šanci – od začátku 2. poločasu se výborně pohybovali, byli důrazní a po hezkých akcích se tlačili do koncovky. Ze začátku nás držel opět Houdek, který chytil tři vyložené šance, ale dlouho to netrvalo a dostali jsme druhý gól. Domácí byli lepší, nám docházely síly a zápas byl rozhodnut. Bojovali jsme, ale chyběla nám kvalita ve hře dopředu, takže do zakončení jsme se nedostali a v závěru jsme dostali další branky. Bohužel se potvrdilo to, co už mne dlouho trápí, že bez tréninku nemůžeme držet krok s dobrými soupeři. Chybí nám jistota v kombinaci a hře, samozřejmě i síla a kondice v osobních soubojích. Pokud se, chlapci, vaše účast na trénincích nezlepší, bude takových proher více. Čeká nás ještě hodně těžkých zápasů a bojím se, že takhle to nedáme.

SK Libuš – FC Přední Kopanina   3:3 (2:2)

V dalším zápase jsme doma přivítali kluky s Přední Kopaniny. Věděli jsme, že nás čeká dobrý soupeř a průběh zápasu nás v tom utvrdil.

Zápas se hrál na těžkém měkkém terénu a oba týmy měli s tím trochu problémy. Po úvodním oťukávání se jako první prosadil v desáté minutě soupeř. Střední záložník s číslem 7 (velice šikovný si na hřišti podstatě dělal co chtěl a kluci si s ním nevěděli moc rady) prošel přes tři naše hráče, jako by ta vůbec nebyli, dostal se do vápna a vystřelil. K překvapení pro všechny bylo, že míč, který Sam chytl do náruče skončil v naší síti a my rázem prohrávali 0:1. Naštěstí jsme se po dvou minutách dočkali vyrovnání z kopačky Ondry Beneše – 1:1. Pak se spíše bojovalo, než hrál hezký fotbal. Kluci správně zdvojovali nejlepšího hráče hostů a ten už nás moc nezlobil (zatím). Přišla pětadvacátá minuta a my se dostali do vedení. Po dobrém důrazu a dohrání akce před brankou se prosadil Dom – 2:1. Do přestávky chyběla minuta a skóre bylo opět srovnané. Znovu si hostující hráč č. 7 udělal z našich kluků kužílky, přešel s balónem u nohy přes půl hřiště až do našeho vápna, vystřelil na přední tyč a míč skončil v naší brance – 2:2. Tímto výsledkem skončil první poločas.

Kluci se v poločase vydýchali, snažili jsme se jim vysvětlit, jak hrát na jejich a dnes i nejlepšího hráče na hřišti, povzbudili je a šlo se na druhý poločas.

V druhém poločase jsme byli o něco lepším týmem, ale bohužel se znovu ukázala naše slabina v neproměňování šancí :-(. Kluci výborně zakombinují, přijde kolmice na rozběhlého útočníka, který postupuje sám na brankáře a místo, aby jsme se radovali, tak jen máme hlavu v dlaních a něvěřícně na sebe koukáme, co jde nedat. Ve druhém poločase šel Láďa třikrát sám na hostujícího brankáře, dvakrát po sobě zbrkle a unáhleně zbytečně vystřelil a přestřelil branku (špatný terén na to možná měl vliv, ale terén byl pro obě mužstva stejný a nemůžeme se na to vymlouvat a ještě, když hrajeme na domácím hřišti a víme jaké hřiště je). Až třetí pokus vyřešil dobře, udělal kličku brankáři a už neměl problém trefit prázdnou branku a my se dostali do vedení 3:2. Soupeř se dostával před naší branku standardními situacemi, které jsme ubránili. Bohužel pak přišla 62. minuta, kdy jsme odvrátili rohový kop za vápno, k odraženému balónu se dostal soupeř a jeho následná střela se od nohou Ondry neštastně odrazila na jeho ruku a rozhodčí odpískal pokutový kop. Z něho se hráč číslo 7 nemýlil a srovnal na 3:3. S kluky to trochu zamávalo, protože druhý poločas hráli dobře a byli lepší, ale místo, aby jsme soupeři odskočili na větší brankový rozdíl, tak jsme proměnili pouze jednu šanci a tím jsme soupeři, který nás už moc nezlobil, vyrovnání sami nabídli a ten jej využil.

Dnes je to velká škoda, že jsme nevyhráli, ale na druhou stranu proti nám dnes stál dobrý soupeř, který měl vynikajícího hráče, který všechny ostatní kluky převyšoval. Hlavu nahoru kluci i takové zápasy se někdy hrají, je potřeba se z nich poučit. Fotbal se pořád učíme a je potřeba dál na sobě a odstranění svých chyb pracovat!!!

Ale i tak nám děláte velkou radost!! Znovu jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!