SK Libuš

SK Libuš – TJ ABC Braník   6:0 (5:0)

V dalším kole přeboru jsme doma přivítali nepříjemného a velmi dobrého soupeře z Braníku.

Do utkání jsme vstoupili velmi dobře a hned v šesté minutě nás Dom poslal do vedení – 1:0. Kluci měli dobrý pohyb, soupeře vysoko napadali a tím získávali zpátky hodně balónů. Přidali k tomu i dobrou a rychlou kombinaci a hlavně jsme byli důraznější v osobních soubojích a to soupeři dělalo asi největší problém a nemohl se s tím po celý zápas vyrovnat. Kluci byli dál hladoví po dalších brankách. Po faulu v pokutovém území jsme měli možnost kopat penaltu, balón si vzal Alf a trefil břevno branky, bohužel jsme pozdě reagovali a nedostali odražený míč do branky. Alfe hlavu vzhůru, to se stane i lepším hráčům!!! Bohužel nás neproměněná penalta trochu přibrzdila a chvilku nám trvalo, než jsme se vrátili do našeho tempa. Soupeř zahrozil z rohu, kdy jsme trochu zaspali, ale nakonec dobře situaci vyřešili. Začali jsme zase hrát a bylo vidět, jak si kluci na hřišti věří, žádný zbytečný odkop, ale vše se snaží řešit konstruktivně, dovolí si 1 na 1 (Dan dokonce 1 na 4 :-)).. ). Druhou branku jsme přidali ve 23. minutě Danem, který těžil s dobré kombinace mezi Domem a Alfem 2:0. Hned o dvě minuty přidal Dan další branku na 3:0. Dobrým napadáním celého týmu, kdy si každý s kluků dobře plní své úkoly se dostáváme do otevřené obrany a soupeř nás zastavuje jen za cenu faulů. A právě po takové situaci jsme měli další možnost kopat pokutový kop. Tentokrát si balón vzal Dom a bezpečně proměnil – 4:0. V poslední minutě poločasu přidal další naší branku znovu Dom na 5:0 a i dnes si připsal hattrick, ke kterému mu velmi gratuluji. První poločas skončil naším vítězstvím 5:0.

V kabině jsme se vydýchali a kluky upozorňovali, aby dál pokračovali ve stejném tempu a nepolevovali. V druhém poločase se soupeř ještě více zatáhl a hrál na brejky. Dnes nám dobře fungovala obraná hra celého týmu, obrana dobře vystupovala a zajišťovala se, záloha se dobře vracela a tím pomáhala obráncům, vše nám docela dobře fungovalo. Soupeř měl nebezpečné tři střely, které byly gólové, ale proti byl David, který si s nimi dobře poradil. Trochu štěstí jsme měli po rohu, kdy jsme znovu zaspali a útočník Braníku netrefil dobře balón a ten skončil vedle naší branky. Jinak jsme soupeři nic nedovolili. I my jsme se druhý poločas dostávali do šancí, bohužel jsme trefovali tyče, břevna a špatně příležitosti řešili. A tak jsme v druhém poločase přidali už jen jednu branku. Konečný výsledek zápasu 6:0 uzavřel Dan a i on si v dnešním zápase připsal hattrick, ke kterému mu rovněž gratuluji.

Celý tým dnešní zápas odehrál ve velkém stylu a musím před kluky smeknout a velmi je pochválit – to v jakém tempu (kdy kluci makají jeden za druhého) a hlavně předvedenou hrou, kterou jasně přehráli velmi dobrého a fotbalového soupeře, který patří ke špičce naší soutěže. Ještě jednu pozitivní věc musím vyzvednout – a to, že kluci na sebe začínají mluvit a tím se hecují, ale hlavně si mluvením velmi pomáhají!!!

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost. Ale pořád myslete na to, že se ještě máme pořád co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

AFK Slavoj Podolí – SK Libuš   3:11 (2:6)

Na prvního máje je lásky čas a my naší lásku jeli hrát na Podolí, kde jsme se utkali z místními kluky. Už před utkání nám všichni říkali, že jsme dnes velkými favority a že by jsme dnes měli vyhrát. Tyhle řeči nemám moc rád, protože není lehkých soupeřů a nikdo se neporazí sám, jen řečmi!!! Do kluků se snažíme dostat sebedůvěru a chceme, aby každý zápas hráli na vítězství a je jedno jaký proti nám zrovna stojí soupeř. Čekal nás soupeř, který většinu svých bodů dělá doma a tak jsme se na něho dobře připravili.

Hned od začátku utkání jsme soupeře přišpendlili před jeho brankou, snažili se hrát kombinačně a nebýt zbrklí v zakončení. Velké problémy domácí obraně dělal Dom, který v rychlosti přehrával obránce a buď sám zakončoval nebo nezjištně přihrával. Po jeho průnicích jsme se dostali do vedení, které jsme navyšovali po celý zápas. Kluci se dostávali do zakončení a kdyby dnes Dan dal jen polovinu šancí, tak by byl nejlepším střelcem přeboru, bohužel je pořád hodně zbrklý, snaží se vše hrát rychle z jednoho doteku. Přitom z jeho rychlostí má na vše dost času. Pro jeho obranu musím říci, že Dan hraje fotbal rok a půl a udělal velký pokrok ve své hře. Snad se nám ho podaří trochu uklidnit :-).

Velmi nepřátelské prostředí, kdy trenéři domácích křičí na rozhodčího z obou stran a chtějí pořád pískat fauly a penalty slavilo úspěch. Po trestném kopu, kdy domácí hráč dobře vystřelit, David míč vyrazil na tyč a míč se vrátil před prázdnou branku, jsme vůbec nedobíhali a soupeř dorazil míč do branky. Zbytečně jsme darovali lacinou branku. Druhá branka domácích byla úsměvná, kdy útočník podkopne Alfa, který spadne a následně přes něj upadne domácí hráč se pískala penalta, který z jistotou soupeř proměnil. Na průběh zápasu tyto branky neměly žádný vlil, kluci soupeře jasně přehrávali a kontrolovali hru.

V druhém poločase byla naše dominance ještě jasnější a my přidali (pouze) pět branek, které si kluci mezi sebe rozdělili. Hop, Péťa, Alf, Zrzi, Hůlič, Dan, Alf a dnes čtyřbrankový Dom, kterému tímto velmi gratuluji. I třetí branku jsme obdrželi z pokutového kopu, ale tentokráte penalta byla jasná.

Dnes zaslouží kluci velkou pochvalu, jak za předvedenou týmovou hru, nasazení, bojovnost, ale především za psychickou odolnost. Na klucích je vidět, že fotbal mají velmi rádi a jsou dobrá parta, ale hlavně táhneme všichni i s rodiči za jeden provaz a víme jaký máme cíl!!! Skvělá práce kluci. Děláte nám velkou radost. Ale pořád myslete na to, že se ještě máme pořád co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

Závěrem bych chtěl lidem z Podolí říci, že by se měli nad sebou trochu zamyslet a uvědomit si, že fotbal se hraje pro radost a ventilovat si svoji frustraci, či neschopnost své kluky něco naučit na dvanáctiletých klucích (soupeře), je velmi ubohé a dotyčný by měl asi přehodnotit svou práci s mládeží…

Fotky k zápasům

SK Libuš – ČAFC   1:1 (1:0)

Na 1.máje jsme hráli další, tentokrát již čtvrté, domácí utkání s hráči záběhlické Čafky. Adam byl nemocný, Beky asi taky, Filip D. dal přednost pěveckému vystoupení a Roman měl zákaz od tatínka. Jak je vidět, sestava se netvoří podle rozhodnutí trenérů, ale podle toho, kdo má zrovna čas a komu se to hodí. Přesto jsme nastoupili se všemi osmnácti dresy obsazenými hráči našeho týmu. Pět kluků bylo hrát v sobotu za dorost proti prvnímu Braníku a údajně hráli všichni velmi dobře, jen fyzicky zcela nestačili, což se projevilo i v našem zápase.

V prvních minutách zápasu jsme soupeře překvapili a přitlačili ho na jeho polovinu hřiště a vytvořili si i několik brankových příležitostí, které jsme opět neproměnili. Branku jsme vstřelili až po nepřesně rozehraném trestném kopu z prostoru poblíž střídaček, kdy Miloš zcela náhodou prodloužil špatně kopnutý balón na první tyči hlavou do branky soupeře. Poté se hra hodně vyrovnala a soupeř se začal dostávat zpět do hry. Do poločasu jsme si my i soupeř vytvořili několik brankových příležitostí, ale nám ani jim se žádnou proměnit nepodařilo a tak jsme o poločase šli do kabin za jednobrankového vedení.

Do druhého poločasu jsme hráčům vysvětlovali, že obrana nesmí couvat, záložníci s útokem se nesmí bát v osobních soubojích a celý tým musí více útočit po stranách hřiště, ale pravděpodobně nás nikdo neposlouchal, protože se nic takového nestalo. Naopak nás soupeř od začátku druhé půle přitlačil, my se nedostávali k míči ani do hry a často jen sledovali, jestli obrana bez bránících krajních záložníků útoky ubrání, což se nám nakonec nepodařilo a Čafka nám vstřelila branku. Po vyrovnávací brance jako by se zase naši hráči probrali, začali běhat, bojovat a hlavně hrát fotbal stejně jako na začátku zápasu. Nastřelili jsme dokonce dvakrát břevno soupeřovy branky, ale do konce zápasu se už nám ani soupeři branku vstřelit nepodařilo. Nakonec tedy nerozhodný výsledek a ztráta prvního místa v tabulce.

Tentokrát dobrá hra jen deset minut na začátku a patnáct na konci utkání, což je na postup a hru o první místo přeci jen málo. Snad vyhrajeme příště na hřišti první Pragovky. Blahopřejeme.

SK Libuš – FA Alexe Zbura   2:13 (0:4)

V dalším domácím zápase jsme se utkali z lídrem naší tabulky. Dobře jsme věděli, jak silný nás dnes čeká protivník. Chtěli jsme po klucích, aby se nebáli hrát, že dnes nejde o výsledek, ale o naší předváděnou hru a nekoukali na výsledek.

Hned od začátku utkání na nás soupeř vlétl, ale my jsme se dlouho dobře bránili a sami podnikali nebezpečné brejky. Jen škoda, že jsme nějaký neproměnili (i když by to na dnešní konečný výsledek nemělo moc velký vlil). Třikrát jsme šli sami na brankáře, pak byl faulován Řízek a měla se kopat penalta, ale sudí odpískal jen přímý kop. Vše bylo stále za stavu 0:0, kdy se v brance překonával Kuba a soupeř si s ním nevěděl moc rady. Ale soupeř měl velký tlak a my jen se štěstím a dobrými zákroky Kuby dlouho drželi nadějný výsledek. Zázraky se nedějí a my v prvním poločase obdrželi (jen) čtyři branky, kdy soupeř neproměnil asi dvacet šancí.

O poločasové přestávce jsme si řekli, že chceme i my dát nějaké branky. Bohužel ve druhém poločase se projevila naše největší slabina a to je rozehrávka od branky. Špatnou rozehrávkou se dostáváme pod velký tlak a většinou naší chybu soupeř potrestá a to se stalo i dnes. Inkasovali jsme zbytečně moc branek, i když na druhou stranu soupeř byl opravdu moc dobrý a řešil většinu akcí fotbalově a hlavně dobře vyřešil zakončení. My jsme v druhém poločase měli silnou pětiminutovku, kdy jsme po hezkých kombinacích dali soupeři dvě branky a mohli další ještě přidat.

Klukům nemohu nic vytknout, celý zápas poctivě odmakali, bohužel dnes proti nám stál soupeř nad naše síly. V bojovnosti nad všemi dnes vynikal Max, kterého bylo plné hřiště a jako správný kapitán strhl i ostatní kluky. Svůj první soutěžní zápas v životě odehrál Roman Supík a musím říci, že si nevedl vůbec špatně, další novic v našem Libušském dresu Martin Mendík si dokonce připsal i obě naše branky. Oběma klukům přeji hodně krásných fotbalových zážitků.

Všichni kluci dnes zaslouží velkou pochvalu za statečný a bojovný výkon. I když jsme dnes prohráli, tak jsme prohráli se vztyčenou hlavou!!!