SK Libuš

SK Slavia Praha – SK Libuš   2:3 (0:1)

V nedělním mrazivém ránu jsme ve šlágru kola (hrál první s druhým) zavítali do Edenu, kde nás čekal velmi těžký soupeř. Soupeř na nás poslal komplet 06 (který převyšuje 05) i to pro nás bylo překvapení, protože my počítali s ročníkem 04. Hrálo se na UMT, která byla pokryta zmrzlou jinovatkou. Před zápasem v kabině zavládla bojovná atmosféra a velmi zdravá sebedůvěra, čím mi kluci udělali velikou radost, nikdo se soupeře nebál a každý chtěl hrát!! To, že proti nám budou hrát mladší kluci, jsme se dozvěděli až na hřišti, před zápasem jsme pořád počítali s 04-kama o to více je pro mě povzbuzující atmosféra před začátkem utkání.

Utkání se hned od začátku hrálo velmi svižně a bylo znát, že proti sobě stojí silné týmy. Na obou stranách žádný odkop, ale vše se snahou akci konstruktivně rozehrát. Už v páté minutě se ocitl Dan před domácím brankářem, bohužel akci unáhlil a místo kličky zvolil zakončení z jedné a o kousek minul branku. Slavia hrála celoplošný fotbal, naši kluci je dobře a rychle napadali, z toho pramenily chyby a my se dostávali do šancí, které jsme nedokázali proměnit. Až přišla 13. minuta, náš útok jsme dobře zakončili střelou, kterou brankář domácích před sebe vyrazil, na to nejrychleji zareagoval Tobiáš a už neměl problém do prázdné branky zakončit – 0:1. Po obdržené brance Slavia zvýšila obrátky, ale náš tým bránil dnes dobře a Slávisté se nedostávali do vyložených šancí, či přečíslení. Střely z dálky a kolmice na útočníky dobře pochytal David a k ničemu jinému jsme Slavii nepustili. Tak první poločas skončil naším vedením 1:0.

O přestávce jsme si s kluky řekli, že nebudeme zalézat a jen bránit, ale že chceme přidat další branky a pořád budeme aktivní. Druhý poločas začal jako ten první – naší šancí, kdy pro změnu Filip se ocitl sám před brankářem a stejně jako Dan to uspěchal. Měli jsme další velkou příležitost, odraženou střelu poslal z vápna levou nohou na branku Péťa, trefil to dobře, brankář by neměl šanci, jen k naší smůle na brankové čáře trefil hlavu Filipa, který zrovna vstával s předešlého souboje :-(. A jak ve fotbale bývá zvykem, nedáš – dostaneš. Balón, který mířil za brankovou čáru, jsme špatně pohlídali a důraznější útočník míč poslal před branku, kde byl zcela osamocen útočník, který Davida prostřelil – 1:1. Po obdržené brance jsme se moc zatáhli a nechali zbytečně soupeře hrát, který se na nás tlačil. Naštěstí to trvalo pár minut a my byli znovu nebezpeční i dopředu. V 50. minutě jsme se znovu dostali do vedení, brankář domácích rozehrál balón, který se dostal k Jirkovi a ten mu ho z 25 metrů z první vrátil zpátky a nádherně se trefil – 1:2. Bohužel znovu se po gólu kluci zatáhli a soupeř nás trochu přitlačil. Naše vedení trvalo pouze tři minuty :-(. Druhá obdržená branka byla jako přes kopírák, jen z druhé strany. Míč, který směřuje do autu špatně obráncem pokryjeme a hbitý domácí útočník skluzem posílá na branku, který skončí v naší síti – 2:2. Branka domácí povzbudí a ty cítí šanci, ale naši kluci se nevzdávají a dál předvádějí dobrou hru. I my jsme nebezpeční, po jednom z centrů si domácí dávají obráncem vlastní branku, který hlavičkou přehodí svého brankáře, ale pro nesmyslný offside Filipa, který se akce vůbec neúčastnil, rozhodčí branku neuznává :-(. To kluky ještě více nakoplo, chtěli jsme vyhrát a na hřišti to taky tak vypadalo. Dál jsme bojovali. Po kolmicích Alfa jsme se i do šancí dostávali, ale bohužel je neproměnili. Až přišla 68. minuta, další kolmice Alfa na Dana, který postupoval sám na domácího brankáře, zachoval klidnou hlavu a nedal mu žádnou šanci – 2:3. Do konce utkání chybí 2 minuty… Domácí se s porážkou nechtěli smířit a zatlačili nás ve velkého bloku. V poslední minutě si soupeř vytvořil dvě velké šance, které David vychytal a nás podržel. Utkání končí a my si připisujeme po zásluze cennou výhru 3:2!!!

Dnešní zápas snesl velmi přísné měřítko (což nám potvrdili i ostatní trenéři jiných týmů a že jich na našem zápase bylo hodně) a jsem velmi rád, že jsme nebyli horším týmem, ale právě naopak a o tu jednu, dvě branky jsme si vyhrát zasloužili!!! Dnes patří velká pochvala celému týmu, který makal celý zápas a hlavně hrál fotbal a nebál se zvučného jména soupeře, ale hlavně, že jsme vyloupili Eden!!!! :-)

Zvláštní zápas dnes hrál Alf, proti kterému nastoupil mladší brácha (který byl nejlepší ze Slávistů ) a vyrovnal se s tím výborně. Smekám před vámi kluci klobouk, dnes výborná práce!!! Naše neporazitelnost stále trvá!!! Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost.

Ale pořád máme co, ale hlavně se pořád chceme – zlepšovat!!!

TJ Kyje Praha 14 – SK Libuš   0:5 (0:0)

K předposlednímu utkání podzimní části soutěže jsme zajížděli do nám dobře známých Kyjí. Přesto, že bylo na toto roční období celkem hezky, hrálo se na hodně úzké a krátké umělce, což jsme ale očekávali. Za odměnu s námi nejel Miloš a někteří další byli nemocní nebo zranění. K prvnímu zápasu s námi jel Fanda J. a na kraji zálohy podal relativně dobrý výkon.

Do začátku zápasu jsme nastoupili velice sebevědomě a měli znovu několik jasných tutovek, které naši střelci opět neproměnili. Soupeř hrál jednoduchý fotbal se spoustou osobních soubojů a nakopávaných míčů, s kterými si naše obrana tentokrát nevěděla rady a zejména Fandovi se ve středu hřiště nedařilo tak, jako v předcházejícím zápase. Stále se nám nedařilo vstřelit branku a útočníci se celý první poločas trápili se zakončením. Do poločasu branka nepadla a do kabin se šlo za nerozhodného stavu.

O poločase jsme zchladili horké hlavy (Adam), Lukyho postavili na stopera a Fandu na kraj obrany, zklidnili všechny ostatní hráče a doporučili týmu opět začít hrát kolektivní sport zvaný fotbal a ne do teď předváděnou kopanou. Hráči to kupodivu přijali a začali hrát. Od první minuty druhé půle už se hrálo skoro jen na jednu branku a akce začaly být docela koukatelné. Začalo to vypadat jako na fotbale. První gól vstřelil Martin Srbák po samostatné akci, kdy z pravého křídla prostřelil míč pod domácím brankářem, druhý po dorážce střely zblízka, třetí Adam po samostatném úniku ze středu hřiště až do branky. Čtvrtý gól dal Ondra střelou pod břevno z hranice velkého vápna po závaru před soupeřovou brankou a poslední Filip D. z malého vápna po otočení s míčem pravou nohou. Několik dalších šancí nám ještě zmařil domácí brankář, jinak mohlo být skóre ještě vyšší.

Opět vítězství, opět s nulou vzadu venku. Výborně, blahopřejeme.

FK JM Chodov – SK Libuš   7:5 (2:1 2:2 1:0 2:2)

V nedělním mrazivém poledni jsme vyběhli na trávník domácího týmu z Chodova. Svojí premiéru v libušských barvách si odbyl Nikolas a počínal si opravdu dobře.

První čtvrtina začala z obou stran opatrně. Do vedení 1:0 jsme šli po nátlaku na domácí obranu, která si vstřelila vlastní gól. Pak se však prosadil i soupeř a výsledek dokázal otočit na 2:1. A tak i skončila první čtvrtina.

Do té druhé jsme nevstoupili úplně šťastně a než jsme se rozkoukali, tak soupeř přidal další dva góly. Ke slovu se ale opět dostali i naši borci a po střele Dana uklízel míč za brankovou čáru Kubík. Hned poté po individuální akci skóroval Tomáš a rázem to bylo jen o gól. Tak dopadla i druhá čtvrtina a v polovině zápasu to tedy bylo 4:3 pro domácí.

Ve třetí části se klukům navzdory tomu, že se hodně snažili, prosadit nepovedlo. Chvílema nám chybělo i trochu toho pověstného fotbalového štěstí a naše střely létaly těsně vedle branky domácího brankáře. Soupeř se dokázal prosadit jednou a tak před poslední čtvrtinou vedl 5:3.

Ta po velkém boji skončila 2:2 a to proto, že soupeř dokázal pokaždé odpovědět na Danovu vstřelenou branku. Konečné skóre tak bylo 7:5 pro domácí.

Výhra z toho znovu nebyla, ale opět kluci předvedli, že chtějí hrát fotbal a zlepšovat se. Fotbal přece hrajeme především pro zábavu a ne jenom pro výsledky!!!! Poslední zápas podzimní části sezóny odehrajeme v sobotu 19.11. od 12:30 na domácím hřišti proti TJ Slavoj Suchdol.

Loko Vltavín – SK Libuš   2:2 (0:1)

Na utkání s Vltavínem jsme se moc netěšili, malá nekvalitní UMT nám nesedí a není to o fotbalu, ale o tom, kdo více a přesněji nakopne míč do někam, dopředu a tam pak souboj. Jak řekl správně jeden rodič, na toto hřiště by se hodilo hrát 8+1 a i tak by bylo kluků na hřišti až moc. Naše marodka je „stálá“, tentokrát chyběl Jonas a zraněný Danny.

V první půli byli domácí o něco lepší, naši borci si zvykali na nezvyklé hřiště, ale parodoxně jsme dali gól my, po úniku Dymy po pravé straně a jeho centru vrátil Žeňa pod sebe před bránu a Matěj Hrstka nekompromisně zavěsil.

Druhou půli jsme začali výborným fotbalem a kluci se dokázali do 15. minuty 3× dostat za obranu, ale ani Hisi ani Pecha ani Dymo nedokázali brankáře obelstít či prostřelit. I nadále jsme byli aktivnější a tak přišel v 65. minutě gól na 2:0, když Hisi obešel dva obránce a konečně zavěsil podél brankáře. Další gól byl na spadnutí, ale hlavička po rohu šla kousek mimo, zblízka vychytal zase brankář, ale stále jsme byli lepší. Bohužel přišlo posledních pět minut a nepochopitelné výpadky, které domácí využili na vyrovnání, čtyři a dvě minuty před koncem…

Velká škoda – jasně vyhrané utkání jsme pustili a přišli o dva body. Kluci hoďte to za hlavu a připravme se na poslední zápas příští neděli.
Díky za bojovnost a pracovitost na černé, malé umělce.