SK Libuš

FK Motorlet Praha C – SK Libuš   5:2 (2:1)

K zápasu se nedá nic pořádného napsat, snad jenom, díky klukům ze starších žáků, kteří po svém ranním zápase pomohli i dorostu, protože jinak bychom hráli v devíti. Pokud to takto půjde dál a dorost nebude chodit na zápasy, dohrají soutěž žáci, kterých je dost a fotbal chtějí hrát. Znovu chyběla půlka mužstva – Jiravský, Višvader, Pecha, Sloboda, Barnet, někdy je potřeba se prostě trochu kousnout a i když mě něco bolí, tak zkusit mužstvu pomoci. Včera byl soupeř hratelný, ale když nejsou hráči, snaha pomoct, bojovnost, tak i držáci typu Hisiho, Vrkiče, Pirčiho, Dymy nezvládnou vyhrát či otočit zápas. Tihle kluci táhnout celou sezónu mladší i starší dorost, ale sami na to nestačí a tak to v neděli dopadlo jak dopadlo. Více nebudeme komentovat, nemá to smysl, je potřeba dát se dohromady – máme na jarní přípravu 5 měsíců.

SK Ďáblice – SK Libuš   2:3 (1:3)

V posledním zápase podzimu jsme jeli přes celou Prahu, do Ďáblic. Zde nás čekal druhý tým tabulky, který si na nás hodně věřil. Sestavu jsme trochu pozměnili a vzali kluky, kteří si nominaci za tréninky zaslouží.

Zápas začal, soupeř měl výkop. Dan ve sprintu postupně napadal tři hráče, míč se jeho napadáním dostal až k brankáři, i toho neušetřil napadáním, vybojoval balón a zasunul ho do prázdné branky. Hrálo se 10 vteřin :-). Ostatní kluci se do napadání zapojili také výborně, dobře a včas dostoupili protihráče a těm už nezbývala jiná možnost, než zahrát míč k brankáři. Je vidět, že už někteří kluci pochopili co od nich chceme a co z toho pramení. Soupeř byl jako opařený. Dál jsme předváděli vysoký pressink, kluci nebyli líní na krok a soupeř si s tím nevěděl moc rady. Naše hra byla jako harmonika, celý tým se dobře posouval a zavíral prostory, dobře vystupoval proti soupeři, odebíral mu čistě míč a z toho pramenily naše šance. V páté minutě kopal Hop rohový kop, míč se dostal do brankoviště, kde Medy ve skluzu prostřelil vše a my vedli 2:0. Domácí se zmohli jen na střely z dálky, které Jirka v bráně bez problému pochytal. Kluci dál pokračovali v dobrém výkonu a soupeře přehrávali. Ve 28. minutě kopal další roh Hop, zvedl ruce (asi signál, že to půjde na druhou tyč :-) ), prudce nacentroval na přední tyč a tím asi zmátl domácího brankáře, který si jeho centr srazil do branky a my vedli 3:0. Ani jsem se Hopa nezeptal, jestli to chtěl, protože bych dostal dlouhou přednášku co a jak :-). V poslední minutě prvního poločasu jsme inkasovali branku i my, tak byl poločasový výsledek 3:1 pro naše kluky.

V kabině jsme se hlavně zahřáli a šli do druhého poločasu. Domácí na nás vlétli a hned ve 38. minutě po střele, kterou Jirka vyrazil, domácí útočník dorazil míč do naší branky – 2:3. Domácí tlak měl sílit, ale jen na pár šancí jsme je do něčeho moc nepustili. Co nezadržela naše obrana, pochytal Jirka a my se radovali z výhry 3:2.

Dnes vedl poprvé v Libušském dresu náš tým jako kapitán Vojta (Hop) Štulík a po celý zápas si počínal velmi dobře, bylo ho plné hřiště a dnes patřil k našim nejlepším klukům. Ale i ostatní kluci si dnes zaslouží velkou pochvalu, hráli jako tým a bylo vidět, že začínají chápat co po nich chceme i ve velmi bouřlivém prostředí, které v Ďáblicích bylo. Někteří rodiče (domácích) byli velmi rozparádění a asi zapomněli, že hrají děti a nadávat jim nikomu nepomůže, ať klidně nadávají mě, já se s tím snad nějak vyrovnám, ale ne dětem, které jsou zrovna lepší, než ty jejich.

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost. Ale pořád se máme co učit a chceme se pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – SK Uhelné sklady Praha   1:13 (1:6)

Poslední mistrovské utkání podzimní části bylo zároveň zápasem o první místo v tabulce. Kluci chtěli do zápasu vstoupit z odhodláním zvítězit. I za vydatné podpory fans z řad rodičů se bohužel již od začátku utkání kluci zalekli nabízené šance a nemohli se dostat do tempa. Z této letargie se nedostali až do konce utkání a i když zápas spravedlivě prohráli, lze se sloganem „Tak jsme druhý no a co, no a co“ kluky za podzimní sezónu pochválit s přáním hodně zdraví a odhodlání do jarní části.

Takže chlapci hlavu vzhůru a bojujte dál.

SK Libuš – TJ Slavoj Suchdol   6:16 (2:3 0:8 2:2 2:3)

V sobotu, chvíli po poledni, jsme odehráli poslední zápas podzimní části soutěže. Hráli jsme na domácí půdě a soupeřem nám byli kluci ze Suchdola. Nutno ještě dodat, že dnešní soupeř měl velkou střeleckou potenci, jelikož za deset zápasů dokázal nastřílet svým soupeřům 150 gólů, což je pěkná sumička.

Hned v úvodu utkání nám malinko ujel vlak a během cca sedmi minut jsme prohrávali 0:3. Kluci ale opět nic nezabalili a dostávali se do dobrých příležitostí. Dvě z nich dokázal využít Tomáš a rázem to bylo jen o jednu branku. V první patnáctiminutovce už gól nepadl a skóre tak bylo 3:2 pro soupeře.

Druhá část zápasu se nám moc nepovedla a prakticky rozhodla o celkovém výsledku. Klukům se bohužel nepodařilo ani jednou prostřelit gólmana soupeře a naopak jsme inkasovali osm branek a poločas zápasu tak byl 2:11.

Ale jak jsme řekli klukům o přestávce, žádný zápas není prohraný, dokud rozhodčí nepískne naposledy do píšťalky!!! A s tím jsme šli do druhé poloviny střetnutí. Na našich borcích bylo vidět, že si to vzali k srdci a i za nepříznivého stavu se dál bavili fotbalem. Výsledkem toho byla spousta šancí a hezkých fotbalových okamžiků. Dvě z nich dokázal opět vyžít Tomáš a tím snížit. Soupeř však také přidal dvě branky a stav třetí patnáctiminutovky tak skončil 2:2.

Ta čtvrtá opět začala naším tlakem a to přineslo i ovoce. Po dvou pěkných akcích Dana a Tomáše jsme se dvakrát prosadili a dál soupeře tlačili. Ale pak už jsme bohužel buď trefovali tyče nebo bránu úplně přestřelovali. Ve zbývajících minutách se soupeř ještě také stačil prosadit a to celkem třikrát. A tak konečný stav zápasu 6:16 byl pro nás možná až trochu krutý.

Ale opět je potřeba říci, že fotbal přece hrajeme především pro zábavu a ne jenom pro výsledky!!!! Většina týmu začala s fotbalem letos v září a tak je jasné, že nejde vyhrávat hned od prvního zápasu. Na klucích i holkách je vidět, že je fotbal baví, na trénincích se snaží a zápasy si užívají a proto to přeci všichni děláme!!! Teď nás čeká zimní část sezóny, kdy budeme trénovat v tělocvičně a jsme přihlášeni na pár zimních halových turnajů.

Přes zimu pořádně natrénujeme a věřím, že na jaře budeme opět soupeře válcovat!