SK Libuš

Hodnocení – Zimní turnaj Háje – bilance – celkově 3. místo

SK Libuš – SK Střešovice 1911 B   2:1 (0:1)

Do zápasu nám zase museli vypomoci kluci ze starších žáků, přišlo jich pět a musíme podotknout, že odevzdali velký kus práce a s klidem se můžou těšit na příští sezonu v dorostu, moc pomohli a za to jim patří velký dík.

Nám pořád chybí zranění Barny a Danny, na horách byl Žeňa a Kryštof, Jonas a Minh Hai jsou nezvěstní. První půle nic moc, ale z obou stran, hosté se dostali k jediné odražené střele a ta bohužel skončila v naší bráně. Naši borci nepředvedli skoro nic.

Druhá půle už byla daleko lepší, zlepšila se střední záloha a Hisi začal rozdávat balóny – oba góly připravil Hisi – při prvním prošel přes tři obránce a krásný centr dával Pecha do prázdné brány. Druhý gól zase Hisi nádherným pasem na 30m našel Pechu a ten vrátil pod sebe na Dymu a Dymo zavěsil, pak jsme měli ještě tři tutovky a jedno břevno, ale v bráně nic neskončilo a tak výsledek 2:1 pro nás.

Kluci díky za druhou půli a příští týden hrajeme s Kolovraty o medaile.

SK Libuš – FK Újezd n/Lesy   5:1 (4:0)

Tak už nám to začalo, mistrovská soutěž a 17 jarních zápasů. V úvodním kole na půjčeném hřišti nás čekal známý soupeř, který na zimním turnaji uhrál s námi remizu. Úkol zněl jasně, začít s plným nasazením a dát co nejdříve branku. To se nám podařilo už ve 4. minutě, když po kolmici Gáby Sam nezaváhal. A to nebylo všechno – v 10. minutě prošel středem Gába a taky proměnil. Krásný začátek, hráli jsme dobře a hostující obrana si nevěděla rady s našimi průnikovými přihrávkami a to jich ještě spousta utekla na krátkém hřišti do autu. Soupeř měl jen jednu šanci, když útočník přestřelil skoro prázdnou branku. V 16. minutě Jakub konečně chytil Gábovu kolmici a jeho tečovaný centr dorazil zblízka opět Sam. Potom jsme trochu zvolnili, ale hosty jsme do zakončení nepustili. Naopak udeřilo opět na druhé straně, když opět po přihrávce výborného Gáby zakončil netradičně Sam a připsal si třetí branku.

O poločase v šatně byla dobrá nálada, ale ukázalo se, že to není dobře. Začátek 2. poločasu nám vůbec nevyšel, přestali jsme běhat, presovat a hlavně kombinovat. Hostující obrana si naše akce už pohlídala a když se nám podařilo dát dobrou kolmici, vběhli jsme do ofsajdu. Trochu jsme znervozněli, ale naštěstí soupeř nebyl v koncovce nebezpečný. Hodně akcí zastavila naše obrana a co pro prošlo, zkušeně chytil Jaromír. Branku jsme dostali jen z přísně nařízené penalty. Po obdržené brance jsme se zlepšili, ale přestalo se nám dařit v koncovce. Nakonec jsme branku dali a to z přímého kopu, když se trefil krásně přes zed netradiční střelec Jonáš. Co dodat, výkon všech v 1. poločasu výborný, nasazení, kombinace i zakončení, bylo tam vše. Bohužel potom už to nebylo ono.

Přesto veliká pochvala a dobrý start. Připravit se musíme na další zápas, který nebude jednoduchý. V neděli nás čeká Čechie Smíchov.

SK Střešovice 1911 – SK Libuš   4:2 (2:2)

K prvnímu jarnímu mistrovskému utkání jsme zavítali na horkou půdu do Střešovic. Bohužel ani tentokrát jsme nemohli nastoupit v nejsilnější možné sestavě (na rozdíl od soupeře), protože u nás probíhaly jarní prázdniny a někteří kluci nám odjeli pryč. Chtěli jsme zápas předehrát v týdnu, ale to se Střešovicím nechtělo a tak jsme hráli v původním termínu.

Od začátku utkání na nás domácí vlétli a my se museli bránit. Soupeř byl rychlý, tvrdý v soubojích a nám to dělalo velké problémy. Po zásluze jsme jako první kapitulovali, když obrana pouze odkopla balón za vápno, kde domácí obránce z první vystřelil a krásně vymetl pavučinu naší branky – 1:0. My se dál nemohli dostat do tempa, místo abychom kombinovali, tak jsme dlouho drželi balón, soupeř nás dobře napadal a získával všechny odražené balóny a tím byl i více na balónu. Po chvilce jsme obdrželi druhou branku, zase z našeho odkopu se k míči nejrychleji dostal domácí záložník, který trefil prázdnou branku – 2:0. Byli se jak opaření. Kluci se začali trochu zvedat a začali více bojovat. Domácí hráli velmi důrazně, po faulu jsme měli možnost zahrávat trestný kop metr za vápnem. Po signálu se nádherně trefil Dominik a my se dostali do zápasu – 2:1. Kluci se začali lépe pohybovat a přidali v soubojích. Po pár minutách jsme po přečíslení mohli vyrovnat. Po kombinaci Dana s Dominikem se k odraženému míči dostal Filip, ale bohužel pro nás trefil jen břevno prázdné branky… Dál jsme bojovali. Dan v rychlosti utekl svému obránci, který ho zezadu ve vápně fauloval a my kopali penaltu. Míč si vzal Filip a s přehledem proměnil – 2:2. Oba týmy měli ještě nějaké náznaky šancí a přečíslení, bohužel pro nás jsme vše řešili špatně a pomalu. Poločas skončil vyrovnaným stavem 2:2. O přestávce jsme kluky chtěli více vyhecovat a povzbudit.

Druhý poločas se bojovalo o každý míč a moc šancí nebylo. Více jsme se tlačili do zakončení, ale dnes jsme to nebyli my :-(. Bylo jasné, že kdo dá gól, tak vyhraje. Bohužel pro nás jsme my svou velkou šanci neproměnili, kdy Dan přesprintoval obránce, udělal kličku brankáři a z úhlu trefil tyč. Soupeři jsme třetí branku darovali sami, po skrumáži před brankou jsme jen odkopli balón na útočníka domácích, který z první prostřelil vše co měl v cestě – 3:2. Po klucích chceme, aby balón rozehrávali a to v každém případě, říkáme jim, že odkopem pouze oddálí soupeřovu šanci a zase budou běhat bez balónu. A dnes jsme inkasovali TŘI branky z našeho odkopu!!!!! Kluci chtěli alespoň vyrovnat a měli k tomu ještě dost příležitostí. Bohužel ani jednu jsme nevyužili. Vyrovnání měli na hlavě Abdi s Jirkou z našeho rohového kopu, ale bohužel nezamířili dobře. Čtvrtou branku jsme obdrželi dvě minuty před koncem a podstatě nic neřešila. Soupeř chytře rozehrál přímý kop, na který jsme pozdě zareagovali – 4:2.

Dnes se nehrál moc pěkný fotbal z obou stran, spíše to bylo o bojovnosti a srdíčku. To měli o kousek větší kluci ze Střešovic a proto jsme poprvé v soutěži prohráli :-(. To, že jsme prohráli, mě tolik ani nemrzí, naopak je velmi povzbudivé, že jsme odešli poražení až ve dvanáctém zápase a to jsme hráli i proti ligovým výběrům. Což je na nováčka v soutěži velmi dobrá vizitka, ale mrzí mně to, jak dnes kluci v zápase málo bojovali :-(. Prohrát se může, ale musím jít ze hřiště se vztyčenou hlavou a se svědomím, že jsem v zápase a pro tým odvedl maximum!!!

Kluci hlavy nahoru, jedna série skončila, ale to neznamená, že nemůže přijít druhá (doufám, že vítězná) a ještě delší :-)). Pořád se fotbal učíme a každý zápas – i prohraný – je pro nás zkušenost, která je k nezaplacení. Alespoň jsme se přesvědčili, že se máme ještě co učit, že máme nedostatky, na kterých chceme zapracovat a odstranit je.

Pořád se máme co učit, ale hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!