SK Libuš

SK Libuš – TJ AFK Slivenec   4:0 (3:0)

Do utkání jsme vstupovali s odhodláním odčinit debakl z minulého kola, což se nám nakonec i povedlo. Nastupovali jsme v jiném rozestavení, s dorostencem Gabrielem v základní sestavě a hlavně s obrovskou touhou toto utkání vyhrát. Začátek zápasu nám vyšel dokonale a hned ve čtvrté minutě po faulu na Sobotku, kopal z pravé strany levou nohou trestný kop Dukát a kopl ho tak výborně, že hostující hráč si míč srazil do vlastní sítě a to nebylo vše – za dalších osm minut úplně stejná situace i stejní aktéři, faulovaný Sobotka, kopající Dukát, ale zakončil Ivančo a my vedeme dva nula. Naše sebevědomí bylo konečně tam, kde si všichni přejeme a soupeř byl jak na kolotoči. Sice se snažil o zteč naší branky, ale náš tým fungoval jak dobře seřízený stroj a do žádné velké šance jsme hosty vlastně za celý zápas nepustili. Navíc v dvacátépáté minutě Čížek T. nádherně vysunul za půlící čárou nabíhajícího Dukáta a ten svůj nájezd s přehledem proměnil a my šli už do tříbrankového vedení. Do poločasu jsme se už střelecky neprosadili, i když některé akce potom doslova volaly, ale koncovka už tak přesná nebyla.

Druhý poločas jsme chtěli dál pokračovat ve výkonu z poločasu prvního, ale bohužel hned ve čtyřicátésedmé minutě brankář Bouška pozdě a pomalu vyběhl za velké vápno pro dlouhý míč a v souboji o něj z hostujícím hráčem fauloval a byl po zásluze vyloučen. To nás na patnáct minut dost rozhodilo (bohužel i do té doby velmi dobře pískajícího rozhodčího) a nemohli jsme se vůbec dostat do hry. Navíc místo fotbalu se neustále faulovalo a diskutovalo s rozhodčím, což nám vůbec nevyhovovalo, ale hostům ano a tak i několikrát ohrozili naší branku po trestných kopech. Naštěstí jsme tuto pasáž přežili bez úhony a poté až do konce zápasu i v deseti jsme byli jasně lepším týmem. Patnáct minut před koncem přišla definitivní tečka, když po nádherné akci Dukáta s Ivančem se konečně a prvně v této sezóně trefil Hartl a pojistil naší výhru. Mohli jsme i brankový rozdíl navýšit, ale óbršance Vaška a Ivanča bohužel gólem neskončily.

Vítězství zcela zasloužené a mohlo být i vyšší. Dnes jsme odvedli velmi dobrý výkon – jistí stopeři, vynikající beci (křídla), výborný Šupina v defendru, bojovný a neúnavný Sobotka na hrotu, průnikové oba kraje a dobře fungující O. Čížek ve středu, doplněný dnes nejlepším hráčem na hřišti Dukátem – to byl dnes vcelku dobře pracující fotbalový stroj (to samé platí tentokrát i o střídajících hráčích).

Další kolo je potřeba tento výkon zopakovat a potvrdit, i když jednoduché to určitě nebude, protože zajíždíme v neděli 4.6.od 17:00 na horkou půdu do Lipenců.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Dukát;   2. Ivančo;   3. Čížek T., Šupina

SK Libuš – SK Slavia Praha   3:4 (2:1)

V sobotním pozdním odpoledne, kdy se stále teplota držela okolo 30 stupňů, jsme ve šlágru kola (hrál druhý tým se třetím) přivítali tým Slavie, který nám chtěl vrátit podzimní porážku, kdy jsme na Slavii vyhráli 3:2.

Zápas začal a Slavia nás začala trochu vozit na kolotoči :-), chvilku nám trvalo, než jsme si zvykli na velké tempo a rychlost soupeře, který hrál velmi rychle, ale hlavně i hodně agresivně a záludně.

O tom, že tak soupeř hraje, jsme věděli a kluky na to připravovali. Po pár hrůzostrašných zákrocích se pokopaní kluci zdravě naštvali a i oni přitvrdili (na rozdíl od soupeře jsme hráli tvrdě, ale ne zákeřně!!!) a počáteční tlak Slavie utlumili. Vyrovnali jsme hru a začali být lepším týmem, bohužel jsme nepohlídali náběh krajního hráče, který dostal výbornou kolmou nahrávku za naše obránce a sám šel na Davida, kterého prostřelil a my prohrávali 0:1. S kluky branka nezamávala, ale o to více se začali tlačit do zakončení a Slavii zatlačili na vlastní polovinu. Po deseti minutách jsme se dočkali vyrovnání, které nám vystřelil Dom – 1:1. Na klucích byla vidět velká chuť zápas otočit a dál předváděli výbornou hru. Po střele Alfa, který trefil břevno branky, jsme pozdě reagovali a míč nedostali do odkryté branky. Závěr poločasu nám vyšel, po dobré kombinaci se ke střele dostal znovu Dom a poslal nás do vedení – 2:1. Po malé chvilce se pískal poločas.

V kabině jsme kluky povzbudili a chtěli po nich, aby výsledek nebránili, ale naopak Slavii dorazili. Druhý poločas začal a kluci dál makali. Hrál se fotbal, který se musel líbit. V 53. minutě přišel asi rozhodující okamžik celého zápasu. Kluci dobře přehráli soupeře, dostali se před branku, ale naší velkou šanci brankář chytil. Rychle rozehrál a z následné akce soupeř vyrovnal, místo aby jsme vedli 3:1, tak to bylo 2:2. Po pěti minutách nám soupeř zase odskočil a vedl 3:2. Ale naši kluci se nikdy nezdávají a za další čtyři minuty jsme vyrovnali. Dana jsme dali na zálohu a ten soupeře v rychlosti pěkně větral. V rychlosti obešel dva protihráče, postupoval na brankáře, který vyběhl proti němu, ale Dan zachoval klid a míč posunul na zcela volného Medyho, který Dana dobře doplnil a odměnou mu byl gól, který do prázdné branky dal, i když se dva vracející obránci skluzem snažili míč vykopnout – 3:3. Do konce utkání chybělo 7 minut Ostatním týmům by asi výsledek stačil a byli by s ním spokojení, ale nám ne, my chceme vyhrávat a je nám jedno proti komu hrajeme!!! Kluci Slavii zmáčkli a ta musela velmi obětavě a hodně makat, aby odrážela naše útoky. A zatím jako jediná v soutěži s námi neodpadla fyzicky. Bohužel jsme už žádnou další branku nepřidali a přišel až krutý trest. V poslední minutě se soupeřův útočník velmi dobře individuálně uvolnil přes dva naše hráče a tvrdou přesnou střelou rozhodl o výhře Slavie 4:3 :-(. Na vyrovnání už nebyl čas a tak jsme teprve podruhé jako nováček odešli v soutěži poražení a skončila naše obdivuhodná série domácích zápasů, kdy jsme doma dva roky neprohráli!!!!

Dnešní zápas se musel všem líbit, protože měl úplně vše co k fotbalu patří a je jen obdivuhodné, že takový zápas hráli mladší žáci!! O to více mě těší a jsem na kluky nesmírně pyšný a velmi hrdý, že byli Slavii více než vyrovnaným soupeřem a znovu mě, ale hlavně sebe přesvědčili, že se můžou rovnat i s lepšími týmy, než jsme my!!!

Dnes musím všechny kluky velmi pochválit, i když jsme prohráli, tak se vztyčenou hlavou. Kdy se zase stane aby na Libuši týmy jako Slavia po vyrovnaném zápase vyhráli v poslední minutě!!

Kluci, společně prožíváme vítězství, ale i porážky, nic si nevyčítáme, protože jsme jeden tým, který táhne za jeden provaz, proto jsme tak silní!!! Děláte nám velkou radost kluci, jen tak dál!! Ale i tak se máme pořád ještě co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

Fotky k zápasům

SK Libuš – Spartak Kbely   9:6 (2:1,3:2,1:1,3:2)

Za krásného počasí a po vítězném utkání „A“ týmu, nastoupili naši borci k utkání s týmem z druhé poloviny tabulky z vůlí připsat si další vítězství. Z počátku utkání, kdy se hra odehrávala většinou ve středu pole, bylo vidět spousta osobních soubojů, odražených balónů, váznoucích a nepovedených kombinací. Po jedné z našich špatných kombinaci vstřelil soupeř vedoucí gól, naštěstí záhy vyrovnal pěknou individuální akcí Šíma. I když naši hráči bojovali a podařilo se vstřelit další branky, často zapomínali na obrannou činnost. Soupeř se i díky využitím brankáře jako šestého hráče dostával do brejkových situací a jen díky zákrokům brankáře Kenyho jsme si drželi brankový odstup, který kluci i přes zjevnou únavu svou bojovností udrželi až do konce utkání.

Takže, kluci, blahopřejeme k vítězství a vydržte!

Sokol Dolní Počernice – SK Libuš   2:1 (0:1)

V neděli odpoledne jsme jeli do Dolních Počernic, které jsme na podzim v pohodě porazili rozdílem třídy. Tentokrát však nastoupili za domácí i hráči stejného ročníku jako my, a s jejich pokrytím jsme měli velké problémy, přestože jsme naše hráče na tuto variantu připravovali. Někteří hráči byli na škole v přírodě a tak nebyla sestava úplně optimální, zvláště Štulda ve středu hřiště chyběl.

Od prvních minut jsme měli značnou územní převahu, soupeřovy obránci jen s velkou námahou čelili našim útokům a zdálo se, že utkání bude jen otázkou skóre. Opak však byl pravdou. Soupeř po zisku míče nakopával dlouhé balóny za naše obránce a rychlá křídla tyto balóny dobíhala a dělala našim obráncům velké problémy. My jsme je přehrávali kombinační hrou od naší branky až po jejich velké vápno, koncovka však byla opět více než žalostná. Žádný z našich útočníků nebyl schopen úspěšně zakončit jakoukoliv gólovou šanci do branky soupeře. Nakonec se to po velkém trápení povedlo Adamovi a za našeho jednobrankového vedení se pískal poločas.

Do druhého poločasu jsme vstoupili stejně jako na začátku zápasu aktivním tlakem a začali se dostávat do dalších jasných gólových příležitostí. Soupeři začal pomáhat rozhodčí, který nás zřejmě nemá rád, protože podobně špatně pískal i v sobotu na Libuši zápasy našich mladších týmů a velmi se podepsal na výsledku zápasu i koncovce celé sezóny. Soupeři se po chybně zahrané malé domů Šimonem podařilo vyrovnat a jeho útoky začaly být daleko nebezpečnější. Naši hráči začali být nervózní a nebyli schopni trefit branku ani z jasných gólových situací. Když v předposlední minutě vstřelil soupeř z jasného a odmávaného ofsajdu druhý gól do naší sítě, bylo zle. Adam se neudržel a poslal rozhodčího tam, kam patří. Za to dostal červenou kartu za urážku od dnes velice špatného rozhodčího, čímž si vysloužil několikazápasový trest a do konce sezóny už do zápasů nezasáhne.

Dnes bohužel porážka, ale z dvaceti gólovek proměnit jednu, tak se vyhrávat nedá.